PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Epizoda III“ byla předurčena k tomu, aby se stala nejlepším dílem celé novodobé trilogie. Kostky byly vrženy již dávno kdesi v daleké galaxii, ale až nyní se celý příběh uzavřel do jedné šestidílné ságy. Ach, zajisté jsme všichni věděli, jak to dopadne, všichni jsem již dávno znali identitu tajemného sithského lorda a i to, jak se z Anakina stane Darth Vader. Ale možná právě proto jsme se na tento „poslední“ díl tolik těšili. Jak to George Lucas nakonec celé převypráví.
Než jsem shlédl díl třetí, měl jsem obavy, aby „Klony útočí“ přeci jenom nezvítězily. Síla „Epizoda II“ byla v postupné gradaci dění na plátně, kdy se detektivní vyšetřování ne zrovna pozvolna přeměnilo v galaktický konflikt, který započal naprosto grandiózní bitvou v aréně a s příletem armády klonů přerostl v obrovskou bitvu. Lze snad po závěru druhé epizody jít ještě dál? Lze snad v trikových studiích vytvořit ještě něco dalšího, co by nás dostalo do kolen? Ano. Ale ne v mohutnosti bitevních scén, ale v dobrém příběhu. Epizoda třetí začíná přesně tam, kde minulá skončila. Jenže z války dvou obrovských armád se pozvolna zaměřuje na válku mezi jednotlivci a vrcholí bitvou jedné bytosti. Anakinova zakázaná láska ovlivňuje osud celé galaxie. Jak otřepané téma! Kolikrát již ve starých eposech toto téma hrálo hlavní roli! Jak si někdo mohl troufnout použít jej i nyní? Cha, co fungovalo od nepaměti, funguje i nyní a i v budoucnu se dočkáme dalších variací. Anakinův vnitřní spor mezi ideálem, povinností, rozumem, mezi touhou po moci a vášní je tak předvídatelný! Jenže on je stále působivý. Hayden Christensen se nyní do své role skutečně vžil a jeho ztvárnění přeměny rytíře Jedi v Sitha je dokonalé. Příchod Lorda Vadera do akademie Jediů doslova bere dech! A i ostatní postavy působí zcela přesvědčivě, hlavně mistr Yoda kouzlí. Že nejde o živého herce? A kdo se to odváží tvrdit? S příchodem Vadera musely do Hvězdných válek vstoupit i násilí a bolest, nebylo jiné cesty. Snad právě proto, že Epizoda tři již není dětinskou pohádkou, ale oproti jedničce je spíš řeckým dramatem. Ovšem je to Darth Sidious, náš pán a imperátor, kdo triumfuje. Je to jeho smích, který nám po celou generaci bude znít uších. Konečně po mnoha tisíciletích opět nadešel čas, kdy Sithové budou vládnout galaxii!
Ne, uznávám, nepokouším se zde o objektivní recenzi. Myslím si, že ságy jako jsou Star Wars musíte buď milovat, nebo vám jsou ukradené. V prvém případě mému nadšení dáte za pravdu, ve druhém se k tomuto řádku ani nedostanete.
A závěrem mého textu? Já tleskám pane Lucasi! Podařilo se vám to, co se Vám podařit muselo. „Epizoda III“ je bez diskuze nejlepším dílem nové trilogie a osobně si budu muset vyřešit spor, jestli nakonec nepokořila i díly původní. „Pomsta Sithů“ je ponurým dílem a ve druhé půli postrádá všechny klasické odlehčující momenty a legrační postavičky. Má velmi hutnou atmosféru a volba míst jednotlivých dějství je víc než symbolická. Zapomeňte na sentimentální vztah k prvním filmům, zapomeňte na „Novou naději“. Imperium povstalo. Temná strana zvítězila a Sithové se ujali vlády nad galaxií. Poklekněte a vzdejte holt galaktickému císaři!
Hodnocení: 10/10
Lucasova cesta od bílé k černé sice neproběhla zdaleka tak hladce, jak si mistr tvůrce představoval, ovšem zejména pouť po odstínech šedé a vpád do temnoty vyšel stvořiteli největší legendy naší Galaxie báječně. Mám samozřejmě na mysli většinu „Epizody II“ a především grandiózní finále v podobě „Epizody III“. Zapomenuté jsou infantilní rozjezdy „Skryté hrozby“, v „Pomstě Sithů“ nasazuje Lucas filtr tak temný, až se skoro zdráhám věřit, že je to stále TEN dětinský hračička. Most mezi starou a novou trilogií vyvedl v ocelové šedi beznaděje, ďábelské černi zla a lávově rudé barvě zmaru. Můžeme klidně zapomenout na omalovánky, kterými se „Epizoda I“ hemžila, ty byly jen vahadlem, které vyvažují náladu trilogie do rozumné rovnováhy (nikdo přeci nepotřebuje fakany, kteří spáchají sebevraždu popcornem, že?).
„Epizoda III“ je ze všech tří nových dílů scénáristicky nejvyváženější – netrpí takovou nestřídmostí jako „Epizoda I“, ani nevyvážeností tempa vyprávění jako „Epizoda II“. Od začátku vtahuje diváka do zúženého děje, ve kterém není místa na velké zvraty, ale ve kterém je spousta místa pro emoce. Konec je znám a Lucas jen stupňuje pocit beznaděje z jeho nenávratného příchodu. Vtipné dialogy a scény vděčné pro dětské publikum jsou takřka do jedné vyhubeny, za vše hovoří, že nejvtipnější hlášky zřejmě trousí suchar Obi-Wan... trochu situačního humoru nabídne robotí hrdina R2D2, ale i jeho „chlapácké“ skutky jsou záhy odsunuty na okraj zájmu. Vyprávění se soustřeďuje na postavu Anakina, který je stále více rozežírán vnitřním dilematem. Ke známému sporu stydlivého chlapce z galaktické periferie a arogantního, sebevědomého muže přibývá další – sžíravá touha zvítězit nad smrtí (načrtnutá už ve dvojce). A je to především tato touha, která ho přivede na scestí. Christensen znovu potvrzuje to, co mnohým kritikům uniklo – on to v sobě má a umí to prodat. Není hereckým mistrem, ale pro Darthe Vadera je ideálním představitelem. I ostatek osazenstva hraje báječně, cením si především Ewana McGregora, který nevýraznou postavu starého Bena Kenobiho pozvedl o třídu výš. A vítěz? Yoda. Dokonalý, ještě více než kdy dříve.
„Epizoda III“ je zoufalou fugou, ve které se bloudící torzo řádu Jediů snaží poslepovat, co se dá, aby skončilo v naprosté deziluzi a agónii. Lucas sice dopřává divákovi plnými hlty svou velkolepou trikovou akci, ale téměř od počátku filmu stupňuje zlou předtuchu a zesiluje temný podtón, který zvukově i vizuálně vyvrcholí ve scéně, kdy Anakin v opuštěném Chrámu Jediů činí fatální rozhodnutí – pomoci svému svůdci Palpatinovi. Ačkoli je George Lucas režisérem veskrze průměrným, právě tato scéna a několik dalších (zejména likvidace Jediů) patří k emotivně nejsilnějším v celé šestidílné sérii. V „Epizoda III“ se mu daří udržet rytmus i tempo, které ke konci bravurně stupňuje až do divokého staccata beznadějných scén, které tvoří pomyslný vrchol nové trilogie. Je v nich nezvykle naturalismu a zcela souzní s novou atmosférou, kterou Star Wars dostaly jednak novými epizodami, především však ale sérií počítačových her. Dojem je monstrózní, naléhavý, bezprostřední. Není mnoho co dodávat – Pomsta Sithů je důkazem toho, že všechna ta zaškobrtnutí předchozích dvou filmů stála za to, neboť udělala předmostí opravdu velkolepému finále.
Na závěr výtky – akční scény jsou až příliš natahované a trpí klasickým vizuálním obžerstvím digitálního věku, jehož je Lucas vůdčím duchem. Až příliš barev a efektů ústí v nepřehlednost. Hudba Johna Williamse tak trochu ustrnula, nicméně v klíčových momentech funguje. Ano a pak několik reminiscencí na neuvěřitelně škrobené milostné dialogy. Ale velmi málo. Málo na to, aby dokázali zruinovat epizodu, která se skutečně ve společnosti legendárních opusů „Nová naděje“ a „Impérium vrací úder“ nemusí stydět.
Hodnocení: 9/10
Zapoměňte na sentimentální vztah k prvním filmům, zapomeňte na „Novou naději“. Imperium povstalo. Temná stran zvítězila a Sithové se ujali vlády nad galaxií. Poklekněte a vzdejte hold galaktickému císaři!
9,5 / 10
Vydáno: 2005
Vydavatel: 20th Century Fox
Stopáž: 140 min.
STAR WARS – Epizode III: Revenge of The Sith
[USA 2005]
Režie: George Lucas
Scénář: George Lucas
Kamera: David Tattersall
Hudba: John Williams
Hrají: Ewan McGregor, Natalie Portman, Hayden Christensen, Ian McDiarmid, Samuel L. Jackson, Christopher Lee, Frank Oz, James Earl Jones, Jimmy Smits, Anthony Daniels, Keisha Castle-Hughes, Ling Bai, Bruce Spence, Rena Owen, Claudia Karvan a další...
Premiéra v ČR / SR: 19. května 2005
Při prvních minutách filmu mi zatrnulo. Všem, kteří chtějí film shlédnout, doporučuji jít na originální znění s titulky, český dabing se opravdu nepovedl. Věřím tomu, že se překladatel František Fuka snažil co mohl, aby některé scény zbavil hollywoodského cukrkandlu, nicméně ne zcela se to povedlo, navíc v češtině mnohé rozhovory nabírají opravdu obludné rozměry. Překlad jmen robotů („Tři-péé-óó“), mě také málem zvedl ze židle.
Poměrně rozpačitý počátek filmu vykupuje druhá a třetí třetina filmu, kdy jsem doslova hltal téměř vše, co mi bylo servírováno. I zde se však musím pozastavit nad některými zádrhely v logice vyprávění, kterých si člověk všimne na první „zátah“. A našlo by se toho opravdu spoustu. Porušování fyzikálních zákonů v rámci „Síly“ beru, to je OK. Příběh je však prošpikován sérií nedomyšleností, které prudce uhodí mezi oči již při prvním kontaktu. Jen zkráceně. Kde se ve světě, kde všechny vesmírné lodě přistávají a startují téměř kolmo k zemi, vezme obří runway, na které přistává porouchaný křižník? Finální boj na lávě je učiněná zhovadilost – nejenže by se musely postavy tak blízko žhnoucí lávě upéct (minimálně by se jim vznítil oděv), oni se v tom horku téměř ani nepotí. Zvláštní je také těhotenství Padmé. Nejenže břicho ji znenadání naroste až v posledních scénách, ale ani celou dobu netuší, že v lůně nosí děti dvě – jestliže je technika ve Star Wars pokročilá tak, že místo porodní báby mají luxusního porodního droida, je trochu divné, že průběh těhotenství nikdo nemonitoroval a výsledná dvojčata jsou pro všechny velkým překvapením. Ale to bych tady výčtem podobných podivností, které mi tak docela „nezapadají“ mohl popsat celou stránku. Celkově musím říci, že „Pomsta Sithů“ je opravdu velkou podívanou, příběh nádherně graduje, občas vás až zamrazí. Vyhlazování Jediů, vesmírné bitvy - vše je dopipláno k dokonalosti. Škoda snad soubojů, kde do sebe hrdinové třískají zářivkami – ty jsou leckdy brány z dosti velkého detailu a divák pak ztrácí přehled o tom, co se vlastně děje. Po grafické stránce jde o lahůdkářství s těmi nejvybranějšími pochutinami, herci odvádějí skvělou práci – když si uvědomím, že většina scén se točila před modrým pozadím… Příběh uhání dopředu a ani chvilku nenudí a když pominu některé dialogy a výše zmíněné skutečnosti – musím ve výsledku smeknout pomyslný klobouk. Z prvních (posledních?) tří dílů rozhodně nejsilnější kousek.
Občas nezvládnutá režie, tu a tam dialogy jako z mateřské školky a většinou nepřesvědčivé herecké výkony jsou záležitosti, které jsou u tohoto filmu podružnou věcí. I ke scénáři bychom mohli vznést pár připomínek, ale v podstatě se Lucasovi podařilo napojit na děj „staré série“ bez vážnějších otazníků. Zamrzí strašlivý český dabing. Je otázkou, zda měl překladatel Franta Fuka nějakou možnost, některé dialogy nenápadně upravit do stravitelné podoby, anebo musel dodat překlad prakticky doslovný. Každopádně doporučuju verzi s titulky.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.